6. Kapitola - Láska
Do společenské místnosti se vrátili až hodně pozdě večer. Měli štěstí, že jim nezavřeli bránu. James, Remus a Peter hráli karty na svlékání. Nikdo jiný už ve společenské místnosti nebyl, takže to zase tolik nevadilo. James se pohodlně rozvaloval v křesle jenom v trenýrkách, Remus se ho, trochu křečovitě, pokoušel napodobit. Peter se ani nepokoušel. Tedy, pokoušel se vmáčknout do křesla, co nejhlouběji.
„Vynáším.“ Pronesl James jasným pomalým hlasem, „Král.“
„Eso.“ Zklamal ho Remus, „a beru si kalhoty.“
„Já…já…“ Peter váhal, ale nakonec to vzdal, „já mám desítku.“
„Skvělé !“ zajásal James, zatímco se Remus oblékal, „chci tvoje tričko.“
„Ne ! Nedám ti ho !“ Peter si stáhl šedivé triko div ne ke kolenům.
„Musíš, taková je hra !“
„Ne !“
„Petre, dej mu to tričko !“
„Počkat ticho !“ James mávnul hůlkou, takže všechny svíčky zhasly a sedl si na bobek na zem za jedno křeslo.
„Ale proč ?“
„Buď zticha Petre !“
„Au ! Nebij mě !“
„Nehádejte se !“
„Tak ať mě nemlátí !“
„Drž klapačku !“ Otvorem v podobizně vešly dovnitř dvě postavy. Jedna dívčí. Ta vyrazila rovnou k dívčím ložnicím. Druhá postava, jí však zadržela.
„Gill ! Počkej !“ Sirius jí vzal za obě ruce. Paprsek světla měsíce z okna dopadl Gill na tvář. Sirius jí pohladil po vlasech. Sklonila hlavu. Jemně jí nadzvedl bradu, aby se mu musela podívat do očí. Gill chtěla uhnout, ale nedovolil jí to. Pomalu se k ní naklonil. Cítila jeho dech. Voněl a hřál ji na tváři. Objal ji v pase a jemně k sobě přitiskl. Bránila se, ale byl opět silnější než ona. Nakonec se rozhodla, že silou to nevyřeší.
„Siriusi…Já…“ Utišil její slova polibkem. Políbil ji bez varování a držel své rty u jejích, jak nejdéle to šlo. Gill se snažila ucuknout. Nakonec si zřejmě uvědomil, že něco není v pořádku a poodtáhl obličej o kousek dál, aby se na ni mohl podívat.
„Siriusi… Já nemůžu. Pochop to.“ Gill koktala, „nemůžu. Promiň.“ Vytrhla se mu a utíkala do ložnice. Byla vděčná, za to, že holky už spí.
Ve společenské místnosti, zatím James znovu mávl hůlkou a všechny svíčky se rozsvítily.
„No teda kamaráde. Tak už jsi narazil na první, co ti řekla ne ?“
„Vy jste tu byli celou dobu ?“
„Jasan. Jsme tví nejlepší kámoši, jestli sis toho ještě nevšiml.“
„Myslíte, že by mě za tři vraždy poslali do Azkabanu ?“
„Ale no tak nedělej se a řekni, jaký to s ní bylo ?“
„Jděte do háje !“ Sirius se vydal po schodech do chlapeckých ložnic. James, Remus i Peter popadli svoje oblečení a pospíchali za ním. James na něj pořád dotíral.
„Ale ! Tichošlápek se nám zamiloval !“
„Řek jsem jděte do háje a nechci vás poslat někam dál.“
„Proč se s tebou vlastně nechtěla líbat ?“
„Včera jí umřela máma a nechte mě bejt.“
„Počkej, to myslíš jako vážně.“
„Jo nechte mě bejt.“
„Ne tohle. To s tou její mámou.“
„Jo to teda myslím vážně.“ Sirius skočil do postele a přetáhl si přikrývku přes hlavu. James, Remus i Peter poprvé v životě rozumě usoudili, že by bylo moudré nechat ho na pokoji.